Muzeum Montanelli
Muzeum Montanelli děkuje za svůj vznik občanskému duchu angažované lékařky podnikatelky, která rozpoznala znamení doby. Nic nepotřebuje umění tolik jako svobodu. Proto je důležité, aby vedle důstojných institucí státu podporujících umění vznikaly také nezávislé umělecké iniciativy „občanské společnosti“. Evropa dokonalých pravidel a paragrafů, státních programů a směrnic potřebuje nutně i protiváhu: Evropu spontánnosti, Evropu neplánovanou a překvapující. Povzbuzujícím znamením do budoucna je i to, že zakladatelka muzea je doma ve dvou kulturách, v české i německé. Neboť obě tyto kultury, po staletí symbioticky propojené, se v epoše nacionalismu 19. a 20. století navzájem odcizily. Od roku 1989 jsou všechny dveře k novému kulturnímu přátelství otevřeny. Co by mohlo být více povzbuzující než vzájemná setkávání umělců a umělkyň? Cesty umění nikdy neznaly hranic. Dnes lze vzdálenost mezi Prahou, Vídní, Berlínem a Paříží měřit pouhou myšlenkou. Jde o to, aby to byla správná myšlenka. Dadja Altenburg- Kohlová takovou nalezla. Prezentuje současné umění v historickém kontextu. Zde se setkávají lidé, kteří mají chuť vést dialog překračující hranice oborů. Umění, literatura a divadlo, ale také ucelený pohled na člověka z hlediska medicíny a ekologie se tu stávají tématem, o němž se mluví, a to díky „Nadaci DrAK“, založené Dadjou Altenburg-Kohlovou. Bylo stvořeno magnetické ohnisko, v němž se mohou setkávat proudy sympatií.
Prof. Dr. Christoph Stölzl
bývalý senátor pro kulturu Spolkové země Berlín
Rekonstrukce muzea
